Už dlouho mám takový zvláštní pocit.

Jako malá a větší jsem si nikdy neuměla představit, jaké to bude po svatbě opustit svůj domov a jít žít jinam, jinak a s někým "jiným".

A dnes?

Odjíždím a přijíždím k rodičům a už jim "nepatřím" už si tam připadám jako host.

Kde domov můj? 

Ne kde, ale s kým... Mým domovem jste vy, moji drazí!